Horror Story

24. února 2017 v 22:25 | Fantaghira |  Píšu...
Slzy z roztříštěných světů
dopadají na sklo tvého okna.
Noční děsi se probouzejí.
Nastává čas strachu.
Dýchat je zakázáno.

Ledové pařáty stírají
hranice mezi sny a skutečností.
Hrůzovláda noci začíná.
Svět se halí temnotou.
Vidět je zakázáno.

Dunivé ticho se odráží
v ozvěně od čtyř holých stěn.
Lidskost se propadla do pekel.
A ty tam skončíš taky.
Tvůj křik zaniká v burácení hromů.

Je jen tma, tma, tma a nic.
 

Ring of Kerry - čast 1

11. února 2017 v 19:51 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Ring of Kerry není žádný prsten z Kerry. Také to není žádný kruh z kamenů, jaké se dají různě po Irsku najít. Ring of Kerry se říká cestě, která vede kolem dokola poloostrova Kerry. Začíná se v Killarney, odkud vás ukazatele navedou na správnou silnici a pořád dál, až zase dojedete zpátky do Killarney. Kromě silnice by okolo poloostrova měla vést i cesta pro odvážné pěší turisty, mám pocit, že projít celou trasu trvá okolo deseti dnů, jelikož vzdálenost se pohybuje nad 200km.
Já si zaplatila výlet autobusem. Vzhledem k ročnímu období (listopad) jel minibus a celkem nás tam bylo šest. Díky tomu mám ale pocit, že jsme častěji stavěli a měli na všechno víc času, protože než vystoupí a nastoupí šest lidí zabere mnohem míň času, než kdyby nás bylo třeba čtyřicet. Na druhou stranu v létě je déle vidět, takže těžko říct. Stejně ale raději cestuji v menším počtu, takže jsem byla ráda.

První zastávkou byla Kerry Bog Village. Skanzen vesničky, kde uvidíte, jak se dřív žilo. "Bog" v názvu znamená rašelinu, protože v okolí se rašelina těžila. Doteď se v některých částech Irska vysušená rašelina používá na topení.

Killarney

22. ledna 2017 v 17:07 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
V listopadu jsem se opět po delší době vydala do mého milovaného Irska. Návštěva to byla plánovaná už někdy od června, ale nakonec jsem do poslední chvíle nevěděla, jestli mi vůbec v práci dají dovolenou. No, dali, ale já už byla v takovém stavu, že jsem byla i ochotná nechat se vyhodit jen, abych mohla odjet. Ale díky tomuhle jsem vlastně vůbec nic naplánovaného neměla. Měla jsem hrubou představu, co všechno chci vidět, ale to bylo všechno. Nakonec to ale vyšlo parádně.
Po povinné návštěvě Galway, kde už jsem ani nefotila, protože všechno mám dávno nafocené, jsem pokračovala na jih do Killarney. Je to příjemné městečko, které se nachází na kraji stejnojmenného národního parku. Mě navíc zaujalo, kolik různých kostelů se dá po městě najít.

St. Mary's Church of Ireland - tedy kostel protestantského vyznání.
 


Průzkum

19. ledna 2017 v 5:18 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Trochu váhám, jestli má vůbec cenu se ptát, protože kolik lidí vůbec může na tenhle dávno zapomenutý blog? Dny největší slávy jsou dávno zapomenuty - pokud se vůbec kdy dalo o slávě mluvit. Během několika posledních měsíců jsem se už několikrát chystala sem zase něco napsat, ale nikdy jsem se nedonutila. Nechci psát o tom, co bylo, proč to bylo a tak dál. Tenhle blog obsahuje spoustu let mého života a mrzí mě, jak skončil opuštěný. Právě proto ale začnu znova. Pomalu a nenápadně. A začnu otázkou vyřknutou do vzduchoprázdna, dost možná se žádné odpovědi nedočkáme, ale ona i jedna odpověď by mi za to stála, takže to zkusím.

Otázka je následující: Kdybyste si s sebou mohli na pustý ostrov vzít jednu knihu, která by to byla?

Záměrně se neptám na knihu nejoblíbenější, protože nejoblíbenější kniha nemusí být nutně taková, kterou byste chtěli číst stále dokola. Například mezi mé nejoblíbenější patří Zlodějka knih, ale číst každý den bych ji nedokázala.

Také bych se ráda vyhnula odpovědím typu "Příručka kterak se dostat z pustého ostrova", berme to spíš jako takovou metaforu. Možná by bylo vhodnější se ptát na knihu, kterou byste si s sebou vzali na cestu kolem světa, nebo něco tomu podobného. Není to ani situace, ve které byste vybranou knihu museli číst do konce svého života bez možnosti přečíst si něco jiného. Teď mě napadlo ještě něco lepšího - kterou knihu byste si vybrali jako svoji nejlepší kamarádku?

Záměrně nechci být příliš konkrétní, čímž celé situaci moc nepomáhám, nicméně ta poslední formulace se mi líbí. Ptám se tedy, která kniha je vaší nejlepší kamarádkou?

Vysvětlení k téhle podivné otázce se jednou dočkáte (schválně neříkám, že brzy).

Další články


Kam dál