Červen 2010

Kdo umí, ten umí

30. června 2010 v 18:42 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Jak časem zjistíte, tak jsem velký fanoušek Pána Prstenů. Tedy teď si nejsem úplně jistá, jestli slovo fanoušek vystihuje to, co tím chci sdělit, ale žádné lepší slovo asi není.

Když jsem se včera dívala na Návrat Krále (a den předtím na Dvě Věže a ještě den předtím na Společenstvo Prstenu) zjistila jsem, že jestli něco Tolkienovi závidím, tak je to to, že dokázal vymyslet tolik jmen. To totiž nejsou jen jména hlavních postav. Jestli jste si toho všimli, tak oni se zpravidla představují jako Aragorn, syn Arathornův nebo Gimli, syn Glóinův. Tím chci dokázat, že Tolkien musel vymyslet jména hlavních postav a jako bonus jména jejich otců. Teď koukám, že píšu o hlavních postavách, jako kdyby jména těch vedlejších nevymýšlel, což tak samozřejmě není.

Jenom si vemte, kolik postav může být v Pánovi Prstenů. A kolik v Silmarillionu!

Kam se vlastně tímhle chci dostat? Já když píšu příběh, tak půlhodiny vymýšlím, jak pojmenuji hlavního hrdinu, přičemž nakonec skončím u jmen jako John, Jack nebo v poslední době mé oblíbené Luke. Originální jako babiččiny bačkory.
Taky bych chtěla umět vymyslet jména jako Galadriel, Celeborn nebo třeba Isildur. Holt když někdo umí...

World of Shadows

27. června 2010 v 20:38 | Fantaghira |  Píšu...
Tentokrát si dovolím malý úvod. Tuhle báseň (dá-li se to tak nazvat) jsem původně napsala v angličtině. Teď jsem jí sice přeložila, aby tomu každý rozuměl, ale přesto si myslím, že lépe vyznívá ta původní anglická verze.

I feel lost in this world of Shadows.
I feel so alone.
I feel no life here.
No, it's not only the feeling,
it's the world of Shadows where I live.
No hope nor joy is in hidden in Shadows,
but pain and Darkness.
Darkness...
Darkness which takes my breath and my sight...
I'm falling!
The Darkness is surrounding me...

Růže

21. června 2010 v 11:36 | Fantaghira |  Rostliny
Před domem máme krásně rozkvetlé růže a už dlouho jsem se chystala, že udělám nějaké fotky, ale déšť mi v tom docela bránil. Dneska dokonce na chvilku vykouklo sluníčko, takl jsem hned popadla foťák a něco vyfotila.

Smrt

20. června 2010 v 20:30 | Fantaghira |  Téma týdne
Smrt.
Čtyři písmena, která dopadají na ušní bubínek jako rány kladivem.
Smrt.
Něco s čím se každý z nás jednou setká.

Západ slunce

16. června 2010 v 22:23 | Fantaghira |  Cestovatelské
Vždycky jsem strašně chtěla vidět západ slunce do moře. Když jsem byla na Srí Lance a zjistila jsem, že tam je moře na správné straně (na západě), zaradovala jsem se. Nicméně problém se vyskytl, a to v podobě večerních bouřek, takže jsem západ slunce do moře měla možnost vidět jen dvakrát. Ale stálo to za to.

The Devil

13. června 2010 v 16:10 | Fantaghira |  Kreslím...
Tak jsem se rozhodla, že také něco přidám do této rubriky. Tenhle obrázek jsem kreslila už poměrně dávno, ale pamatuji si, že jsem tenkrát byla kvůli něčemu strašně naštvaná a potřebovala jsem to dostat ven. Takže jsem vzala černou a červenou křídu a něco čmárala.
Dopadlo to takhle:

Vločka

12. června 2010 v 12:43 | Fantaghira |  Píšu...
Padala
Plakala
Zpívala
Zvonila
Létala

Lehká jak
pírko labutí

Jemná jak
srst kočičí

Studená jak smrt!

Sněhová vločka

Lákání Smrti

11. června 2010 v 11:33 | Fantaghira |  Píšu...
Smrt mě ve snu navštívila,
podívala se na mne a promluvila.
Já jen ležel a poslouchal,
Smrti jsem tam naslouchal.

"Nelež tam a pojď za mnou. Pojď. Následuj mne," lákala mě Smrt.
"Ne. Nechci. Nech mě být."
Ale ona mě lákala dál, "Pojď. Pojď za mnou. Učiním tě králem." Její šeptaná slova mi zněla v hlavě. Táhla mě za ní.
Náhle jsem vstal. Aniž bych věděl, co dělám, následoval jsem Smrt.
"Pojď," opakovala stále. "Jen pojď za mnou."
A já šel.

Mexiko

10. června 2010 v 21:49 | Fantaghira |  Cestovatelské
Na jaře roku 2008 jsem byla na dovolené v Mexiku. Po pravdě jeden z nejsilnějších zážitků z cesty není přímo z Mexika, ale ze zpáteční cesty, kdy jsme měli mezipřistání v Kanadě, v jakémsi malém zapadlém městečku s malým zapadlým letištěm. Přistáli jsme tam, ke dveřím letadla přistavili schůdky a měli jsme přejít asi 200 metrů k letištní hale. Jenže venku byl asi tak metr sněhu a mrzlo. Po třiceti stupních v Mexiku docela šok...
A teď už fotky:

Ten první

10. června 2010 v 21:10 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Upřímně řečeno, docela dlouho jsem přemýšlela, o čem by měl být můj první článek. Mám snad rovnou začít nějakým svým dílem? Nebo sem dát pár fotek? Neměla bych snad raději napsat o nějakém zajímavém filmu?
Nakonec jsem se rozhodla, že první článek by měl být takový spíše informativní. O tom, jak bych byla ráda, aby to tu fungovalo.

Kupříkladu jsem si všimla, že je taková móda mít tisíc spřátelených blogů. Já nic takového zavádět nehodlám. Líbí se vám můj blog? Dobrá, choďte sem a když vás něco zaujme, napiště komentář. Já budu dělat to samé. Žádné seznamy, žádné nucení se do komentářů k článkům, které mě nezajímají.

Tím se vlastně dostávám k druhé věci: Komentujte, budu jen ráda. Ale, probůh, ať ty komentáře mají hlavu a patu a ať jsou k věci. Snesu i kritiku, ale musí být konstruktivní, žádné: "Jsi blbá a hnusná!". Takovéhle komentáře budu mazat.
A ještě jedna věc - nikdy, ale opravdu nikdy, což znamená NIKDY, nic nekopírujte. Všechny věci, které tu budu zveřejňovat jsou moje díla, nebo moje myšlenky, je v tom vložený kus mé duše, takže opravdu vás prosím nekopírujte nic.

Uf. Snad to pro začátek stačí. Jestli ne, tak to časem přepíšu.
F.