Prosinec 2011

Rok 2011

31. prosince 2011 v 19:55 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Říkala jsem si, že to neudělám. Že se ani nepokusím o nějaké shrnutí předešlého roku. Ale nakonec mi to přišlo líto. Rozhodla jsem se to ovšem udělat trochu jinak. Místo abych se snažila o nějaký souhrn všeho, co se stalo, ke každému měsíci jsem přiřadila jednu písničku, kterou jsem okomentovala jednou větou. Jednou jedinou. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

LEDEN:
Zkoušky (mission impossible) jsem zvládla až neuvěřitelně rychle.


I Shall Wear Midnight

29. prosince 2011 v 21:35 | Fantaghira |  Books in my thoughts
I Shall Wear Midnight (Obléknu si půlnoc) - Terry Pratchett
Muž, který nemá oči, vůbec žádné oči. Dva tunely do jeho hlavy...
Někde - někdy - se nachází zamotané klubko zla a zášti, nenávisti a zloby, které se právě probudilo.
A spolu s ním se probouzí i všechny staré příběhy - příběhy o zlých starých čarodějnicích...
Zeměplošský příběh naplněný Pratchettovým nenapodobitelným spojením důvtipu, porozumění a kouzelného vyprávění.
(volný překlad z přebalu knihy)


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Ale no ták. Ptát se mě, proč jsem si vybrala knížku od Pratchetta je jako ptát se mě, proč mám ráda čokoládu. Prostě tomu nemůžu odolat.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Zajíc, oheň.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Jeminánku!

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Těžko říct. Zaručeně se s nimi neztotožňuju, ale staršně bych chtěla být jedním z Nac Mac Fíglů :D

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
VŠECHNO! Ne, dobře... To nejde, celá knížka byla skvělá. Moc mě potěšila přítomnost Eskaríny. Ano, to mě potěšilo (a překvapilo) asi nejvíc, takže budiž Esk jmenována největším pozitivem.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Negativum. Proč mám pocit, že u téhle otázky nikdy nevím co odpovědět. Co mi vadilo na knížce od Pratchetta... Ne, nemám nic, vůbec nic, všechno do sebe krásně zapadá včetně chování postav.

Šťastné a veselé...

23. prosince 2011 v 20:24 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Když tu všichni straší s vánocemi, tak mi asi taky nezbyde nic jiného.
Ale co vám popřát? Jasně, pohodu, klid, spostu důvodů k radosti, štěstí, zdraví, (pokoj svatý)... Ale to vám popřejí všude. Takže já to vezmu z jiného konce. Přeju vám co nejkratší čekání na pohotovosti, až vám v krku zůstane zabodnutá kost z kapra. Přeju vám rychlé policisty, kteří chytí zloděje, co vám ukradne dárky. A přeju vám pohotové hasiče, kteří uhasí váš hořící vánoční stromeček.


Kdybyste to nemohli rozluštit, na obrázku je napsáno "Nollaig Shona Dhuit", což by podle všeho mělo být irsky "veselé vánoce". Fotka je moje, jen lehce přibarvená :)

Samozřejmě budu informovat o tom, jak probíhají vánoce v Irsku.

Šťastné a veselé všem!

Loughrea ještě jednou

21. prosince 2011 v 20:18 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Nebudu se vymlouvat na to, že nemám čas, protože ten se najde vždycky. Ani na to, že blbne internet (čas od času si vypadne a nechce se vrátit). Prostě se mi poslední dobou nechce nic psát. Ani vkládat fotky. Takže počet článků za prosinec je žalostný. Ale dneska tu jsem a přináším další fotky z Loughrea.
Po procházce k jezeru jsem se vrátila na Main Street a díky mapě, kterou jsem tam našla, jsem pokračovala ke Karmelitánskému opatství.

Loughrea

18. prosince 2011 v 0:13 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Loughrea je malé příjemné příjezerní (když je město u moře, je přímořské, logicky pak město u jezera je příjezerní) městečko. Byla jsem až překvapená, kolik tam toho je, a doufám, že jsem tam nebyla naposled.
Začala jsem tak nějak bez smyslu a rozmyslu a skončila u katedrály, která mě přilákala svou vysokou věží.

Galway pošesté

13. prosince 2011 v 22:53 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Tak to vypadá, že v pátek (můj minulý den volna) byl poslední hezký den. Teď se tu prohání něco, co by se asi i dalo nazvat vichřicí, a přeháňkami. Ale ne dešťovými, padají tu kroupy. Je to opravdu moc příjemné. Takže čistím a olejuju sedla a uzdečky, zatímco Jackie uklízí barák a připravuje se na vánoce. Dneska upekla "christmas cake" (tuším že něco jako štola) a zítra jede vybírat stromeček (viděla jsem fotky z loňska - bude obří!). A na krbu visí vánoční červená světýlka (zatím jediná vánoční výzdoba). Upřímně se na irské vánoce strašně těším! Ale přeci jenom ještě do nich dvanáct dní zbývá, takže zpátky k tomu, co jsem chtěla původně.
V pátek byl tedy poslední hezký den a já ho strávila opět v Galway (pokud mám nakupovat dárky, tak někde, kde to aspoň trochu znám). Ale než jsem se vrhla do víru nakupování, udělala jsem si nádhernou procházku podél moře. Sluníčko svítilo, byl odliv (takže žádné velké vlny) a já si říkala, že bych chtěla zastavit čas...

No dobře, tak šlo okolo pár mraků. Ale jinak sluníčko svítilo!

Galway popáté

11. prosince 2011 v 20:58 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Ano, na chvíli jsem se odmlčela a úplně bez mučení přiznávám, že se mi prostě nechtělo nic psát (lenost je mrcha). Ale dneska jsem zpátky společně s fotkami z mé(ho) drahé(ho) Galway. Dneska se necháme trochu unést vánoční atmosférou na Eyre Square, kde jsou vánoční trhy. Prodává se tu především jídlo (což mně osobně nevadí), ale najde se tu i pár stánků s dalšími věcmi. Asi bych tu na vánoce nenakoupila, ale je strašně příjemné se procházet mezi nejrůznějšími stánky a hlavně - vdechovat ty vůně!

Galway počtvrté

5. prosince 2011 v 20:25 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Já vím, že jsem s Galway otravná, ale zatím jsem jinde nebyla, a tuhle neděli jsem si vyhradila na vánoční nákupy (nenávidím nakupování), takže Galway byla jasná volba, protože se tam aspoň trochu vyznám a je to blízko.
Do města jsem dorazila krátce po jedenácté a překvapilo mě, jak tam bylo mrtvo. No jo, většina obchodů otvírala v poledne. Takže jsem se šla projít k univerzitě, kterou jsem minule nějak minula (spíš jsem tam nedošla). S Trinity College se to samozřejmě srovnávat nedá, ale i tak univerzita působila moc příjemným dojmem. Škoda, že takhle nevypadají univerzity v Čechách.

V irské stáji II.

1. prosince 2011 v 20:45 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Denní režim
Samozřejmě záleží na tom, jestli prší nebo ne. Od toho se tu odvíjí všechno. Ale vezměme si takový normální slunečný den. Ráno v osm začíná krmení. Já mám na starosti seno, Jackie jádro (oves, müsli, peletky...). Seno dostávají všichni koně na dvoře (na pastvinách mají vždy celý balík).
Po snídani (naší) začíná práce s koňmi. Někteří jdou jenom ze stájí do výběhů, někteří poníci teď chodí přes den na pastvinu (skončila skoková sezona a mají měsíc volno). A někteří jdou do kolotoče. Bohužel tam nemůže jít každý, protože jsou experti, kteří ho umí zastavit, což jak jistě každý chápe, je pak na nic. Vybraní koně jdou pod sedlo.
Co se kolotoče týče - koně jsou tam tak cca hodinu, po půl hodině se mění směr, aby se jim nezamotala hlava.
Pod sedlo si přes den beru koně já. Stíhám odjezdit tak čtyři denně - dva před obědem, dva po obědě (kdyby nebyla tma tak brzo, bylo by to víc). S každým jsem venku tak hodinu, mám tu pěknou trasu po silničce. S huntery můžu jezdit dál, než jsem jezdila s poníky, i když hlavní důvod je, že hunteři jsou větší a rychlejší.
Tim nebo i Kate si berou některé další koně pod sedlo večer na kolbiště, jedná se hlavně o mladé, ne tak dlouho obsednuté, koně.
Po vyjížďce vždy koně osprchuju - většinou jenom nohy a břicho, případně zpocený krk a slabiny (výhoda toho, že tu moc nemrzne) a zavedu ho do stáje, kde mu dám jeho deku. Tím to pro mě končí. Někteří by se mohli podivit nad absencí čištění, jenže vzhledem k tomu, že tu jsou všichni koně (se kterými se něco dělá) na zimu stříhaní a i va stáji mají pořád deku, tak vlastně není co čistit. Snad jen když mají špinavý krk od pilin, tak to přejedu kartáčem.
Večer se opakuje scénář z rána, já seno, Jackie jádro. Po skončení se všude zhasne a je koním dopřána klidná noc na odpočinek.

poznámky na okraj (aneb na co jsem si vzpomněla a nechce se mi to nikam zařazovat):
Stáje se kydají dvakrát denně - ráno a večer (po a před krmením).
Voda se řešit nemusí, všude jsou napáječky. Na pastvinách jsou takové žlaby se stejným principem jako napáječky. Další z výhod mírných zim.
Kopyta občas vyberu (ale je to jedna z mých nejméně oblíbených činností).
Jedno sedlo klidně použiju na víc koní (ne, nemá tu každý kůň svoje sedlo, to by ani nebylo kam dávat). Stejně tak uzdečku.
Když prší (leje jako z konve), nejezdím. V takových případech většinou čistím výstroj, uklízím sedlovnu, pomáhám uklízet něco v domě. Rozhodně se nenudím. Koně jdou do kolotoče nebo prostě den nic nedělají.

Tak mě napadlo, že jsem asi ještě nic pořádně nenapsala o koních... Uchm, příště...

Související články: V irské stáji I.; V irské stáji III.