První dojmy

29. dubna 2012 v 22:25 | Fantaghira |  Smaragdové zápisky
Článek o prvních dojmech jsem už jednou psala, je to bez pár dnů půl roku... Jak ten čas letí. No ale teď to jsou úplně jiné první dojmy z úplně jiného místa.
Tak mám za sebou první den (a první noc) v novém působišti. Líbí se mi tu. Jsou tu se mnou ještě dvě holky, z Belgie (Lucy) a Německa (Judy), nicméně příští týden odjíždí. Pořád ale mají týden na to, mi tu všechno ukázat, poradit a seznámit. Velké seznamování včera proběhlo v hospodě (zmiňovala jsem, že PJ vlastní hospodu), a pak ve městě, kde jsme (v rámci mého seznamování s novým místem, samozřejmě) navštívili tři další hospody. Byla to zábava. Hlavně když jsem se ve tři ráno snažila ve dveřích zoufale zbavit svého nového... ehm, nazvěme ho kamarádem.
Dneska už jsem nastoupila do práce. První příjemné překvapení bylo, že se tu vstává tak okolo desíti, v klidu se posnídá, a pak se jede na farmu (asi tak pět minut od domu), kde jsou koně. Koně jsme dneska jenom vyházeli do výběhů, pak jsme připravili stáje na večer - vykydat, dát vodu, seno. Koní je teď ve stájích asi devět - taky příjemná změna oproti minulým dvaceti + dalších několika po výbězích. Krom koní má PJ ještě krávy (pořád lepší než ovce...), tři psy - jeden teriér a dva jsou dle mého odhadu vestaj (vesnické tajemství, neznáte?), slepice, husy a kočku. Kočka mi vážně chyběla, doma jich máme několik, ale tady, v Irsku, jsem jich moc nepotkala, a když už jo, tak pěkné divoké potvory, žádné ochočené miláčky. Takže kočka se okamžitě stala mým favoritem. Ještě kdybych si pamatovala její jméno. Nebo jméno čehokoliv jiného... Ale to se poddá.
Pak jsme se odebrali na oběd. Lucy a Judy nebylo dobře, tak si šli lehnout, a já dostala pár hodin volna (cože?! Volno během dne?!), tak jsem zasedla k počítači a jala se psát maily. Všechno píšu nejdřív ve wordu, protože připojení je tu otřesné. Na minulém místě jsem si myslela, jak je internet pomalý, ale tady je pomalý a ještě půl času nefunguje. Vážně nevím, jak to budu dělat s nějakými fotkami (až nějaké budou), protože je nenahraju, i kdybych je všechny poctivě zmenšila. No, uvidíme.
Tak se zatím (s)mějte, a já se pokusím někdy zase ozvat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. dubna 2012 v 7:55 | Reagovat

Vestaj. To je boží slovo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama