Duben 2013

V rychlosti

26. dubna 2013 v 13:07 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Dneska jsem odevzdala esej, na které jsem posledních pár dnů pracovala. Do toho jsem měla ještě spoustu učení (stále mám), takže čas na blog prostě nezbyl. Navíc jsem zjistila, co všechno z české gramatiky ani nevím, ale co bych měla znát. Útěchou mi může být to, že to nezná nikdo z nás, i vyučující si stěžovala, že tohle se má učit na základce i střední místo literatury, protože řádná znalost gramatiky je základ. Všude se ale učí literatura, takže my až na vysoké zjišťujeme, co všechno v češtině existuje za šílenosti. Ale o tom třeba někdy jindy.
Jednu věc se mi podařilo vám úspěšně zatajit. Tedy ne úmyslně, protože jsem myslela, že už jsem to někdy zmínila. Ale nezmínila. To je ta moje děravá hlava. Zítra totiž odlétám do Londýna, návrat v úterý v noci. Neskutečně se těším, už tři roky jsem tam nebyla (jo, smějte se mi...). Tentokrát mám naplánovanou i návševu Greenwiche a hodlám si stoupnout na nultý poledník. Jinak takové ty klasiky, které už jsem tu kdysi představovala. Opravdu se budu snažit dodat fotky a zážitky co nejdřív, tak se můžete těšit, že taky o nic nepřijdete.
Teď už si ale musím sbalit, uklidit pokoj, a přesunout se z Budějovic do Plzně.
Tak si tu všichni užívejte sluníčka a tepla!
F.

České Budějovice

23. dubna 2013 v 13:05 | Fantaghira |  Česká republika
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.
Cože?! Co to je za blbost? Byl jste někdy v Budějovicích?

Známou hláškou ze Záskoku od Járy Cimrmana mi bylo vyhrožováno, když jsem ještě v létě říkala, kam jdu na školu. Naštěstí se všechny obavy ukázaly jako plané, protože se mi v Budějovicích moc líbí, je to příjemné město a moje reakce na onu repliku by rozhodně nebyla stejná jako ta Mistra Prácheňského.
Už minulý týden jsem s sebou vzala foťák na procházku do centra, takže vám po těch mnoha měsících, co tu jsem, můžu taky konečně ukázat nějaké fotky.
Všechno je focené na náměstí, kde je nejzajímavější budovou radnice, která je na většině fotek. Na konci je ještě Černá věž.

Lightshow ČB

17. dubna 2013 v 10:19 | Fantaghira |  Česká republika
Včera večer tu u nás na kolejích proběhla light show. Ukázalo se, že lepší pokoj jsem na začátku roku přidělený dostat nemohla, protože ona světelná show probíhala přímo na protější koleji a tak jsem se nemusela mačkat s několika tisíci lidmi dole, ale jen jsem otevřela okno a sedla na stůl.
Musím říct, že jsem od toho moc nečekala, ale o to víc mě to příjemně překvapilo. Nevěřila bych, co všechno se dá vytvořit pomocí světa a "pár" oken. Ze začátku to sice kazili nějací inteligenti v desátém patře rozsvíceným světlem, ale pak zhasli a byla vidět skutečně jen ta světla, co měla. Show byla skutečně promyšlená, nejvíc se mi líbily ukázky z filmů, které byly skoro až na konci.
Původně jsem chtěla natáčet, ale moje baterka ve foťáku nic nevydrží, takže jsem pak zkoušela fotit, což není tak jednoduché, navíc jde dost těžko poznat, co na té fotce vlastně je. Ale pár je jich docela povedených, tak se podělím.
Ovšem nejdřív dávám odkaz na YouTube, kde někdo natočil celou light show, tak se můžete na kousek podívat, jestli chcete. Videa nejsou moje.
Ale fotky už jsou moje. Jsou schválně hodně zmenšené, protože pak jde kíp poznat, co na nich vlastně je.
Na začátek něco poznatelného - srdíčko.

Přiznávám se, neumím česky

10. dubna 2013 v 12:19 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Ve škole máme předmět s názvem Úvod do studia českého jazyka. Na seminářích z tohoto předmětu pravidelně píšeme diktáty na nejrůznější jazykové jevy, které so v češtině objevují. Už před pár týdny jsem zjistila, že to s tou mou úrovní češtinynebude tak slavné. Tehdy mě dorazila pravidla pro psaní s/z.
Totiž můj pravopis je poněkud archaický, píšu filosofie, diskuse, realismus, ačkoliv by se všude dalo psát (a mám pocit, že většina lidí ho tam i píše) z. Ale tady pravidla povolují obě možnosti, takže to mi žíly netrhá. Když se ale ukázalo, že ve slovech pulz nebo kurz je povolené na konci pouze z, byla jsem poněkud v šoku. Pravdou je, že ve slově kurz bych to z asi napsala, a místo pulz bych napsala tep, ale vezmu-li odvozená slova, tak se mi pořád víc líbí třeba impuls než impulz.
Ovšem vrchol mého trápení přišel dnes, psaní velkých písmen v názvech. To se rovnou přiznávám, že neumím, ale odhaduju. Jo, musím se na to pořádně podívat. Hlavně když za dva týdny píšeme test a hodnocení bude následovné: bez chyby = 1, 1 chyba = 2, 2 chyby = 3, 3 chyby = 4, víc než tři chyby = opakovat. Se zoufalým výrazem jsem šeptem blekotala "Procenta' My měli na gymplu procenta...". Údajně je ovšem tohle hodnocení normální. Asi jsem doteď žila na jiné planetě.
A vrchol hodiny přišel asi tak pět minut před koncem. A těch posledních pět minut jsem strávila pohledem do zdi a hlavou mi běžela dvě slova: "Cože? Ne!". Tantokrát se nejednalo o žádné velké písmeno, ale o docela běžné slovo. Výhrůžka. Ano, nikdo z nás nevěděl, že by se tam mělo psát ů. Ale pravidla tomu dodávají korunu, protože kromě tvaru výhrůžka vám milostivě povolí i vyhrůžka. Já tedy nemám pocit, že bych kdy tohle slovo viděla psané s ů. Prosím, potvrďte mi, že to není mnou.
Má jediná smůla je, že anglistika tu není jednooborová, jinak bych se s nějakou bohemistikou vůbec nezatěžovala. Sice umět česky je základ, ale vzhledem k tomu, jak to postupuje, to vypadá, že anglicky stejně umím líp. Jen se děsím, co se dozvím příště.