První zářez

13. května 2014 v 15:57 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Doslova. Do prstu. Mám tam tři stehy...

V sobotu jsme kovali koně a já držela nohy, nicméně kobyla nedržela a dopadlo to tak, že mi hřebík rozříznul prst a já jsem měla večer výlet na chirurgii na zašití. Moje první vážnější zranění. Odnesl to ukazováček na levé ruce, celý spodní článek byl rozříznutý až na kost. Tedy ne, že bych to viděla, já se na tu ruku koukla jenom v prvním okamžiku - taková ta první vteřina, než začne téct krev - viděla, že je to dost velký, v klidu oznámila, že to jdu strčit pod vodu a nesmím se na to podívat jinak omdlím. Dokonce se mi i u díru podařilo zavázat. Pak jsem si všimla té krvavé cestičky, co se za mnou ze dvora táhla, což mi teda nepřidalo.

To bylo někdy v jedenáct dopoledne. Následující hodinu jsem seděla s rukou zvednutou do výšky, aby se trochu odkrvila a já nevykrvácela. Pak už jsem víceméně fungovala normálně, jenom se mi trochu motala hlava. Sice jsem řekla, že to asi bude na šití, ale nikdo to nebral vážně. Nikdo tu díru neviděl a já v podstatě taky ne.

Až někdy v šest večer jsem donutila mámu, aby mi to aspoň převázala, když už nic jiného. Její reakce: "Vem si kartičku pojištěnce, jedeme do Plzně na chirurgii." Pak už to šlo všechno rychle.

Zajímavé je, že si všichni myslí, že mě to musí hrozně bolet. Popravdě nejvíc bolela injekce s lokální anestezií. Rozříznutí nebolelo, ještě tam možná ta dezinfekce pálila. Stehy cítím jenom, když udělám nějaký reflexivní pohyb a nedojde mi, že s tím prstem moc nepohnu. Zrovna teď je chudák nateklý a pohyb neudělám skoro žádný. A chytit něco mezi palec a ukazováček se momentálně zdá jako scifi.

Nicméně jsem vážně ráda, že to odnesla levá ruka, protože i takhle mám s některými věcmi problém a nedovedu si představit, že bych neměla pravou ruku. Ono i tohle psaní na klávesnici je vtipné, protože ten ukazováček mi tu chybí, občas na to zapomenu, ale jediné, co zvládnu, je dotknout se klávesy, zmáčknutí vyžaduje pohyb, který teď příliš neovládám. Takže pokud někde chybí písmenka, omlouvám se.

Ale psaní na klávesnici je to nejmenší. Česání vlasů je utrpení, protože když se nemůžu pomoct levou rukou (což fakt dost dobře nejde), tak si ty vlasy poměrně úspěšně rvu. Vážně lidi, nechtějte kudrnatý vlasy! Za chvíli se ze mě taky stane expert na rozepínání podprsenky jednou rukou, spíš bych se ale potřebovala naučit ji jednou rukou zapnout. Do sprchy chodím s pytlíkem na ruce, aby se stehy a obvaz nenamočily. A na to musím myslet i jinak. Třeba bych si moc ráda odrbala ten prst od zbytků zaschlé dezinfekce a nejpíš i krve, ale příliš se to nedaří. Včera jsem si hrála s vatovými tyčinkami, takže už není celý žlutooranžový, ale pořád vypadá špinavě. A když přitlačím, tak to bolí.

Já vím, že si možná ťukáte na čelo, že to přeháním, ale mně nikdy předtím vážně nic nebylo. Nejhorší nemoc, kterou jsem měla, byly neštovice a nejhorší zranění otřes mozku. A nikdy jsem s ničím nemusela do nemocnice, takže je pro mě tohle všechno nové a nelíbí se mi to. Vážně doufám, že se mě bude držet současná statistika a další zranění přijde zase po dvaceti letech.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. května 2014 v 18:16 | Reagovat

Ať se to to brzy zhojí.

2 Veveliška Veveliška | Web | 15. května 2014 v 6:42 | Reagovat

Tak to mě vážně mrzí, já jsem jednou mělla zlomenou ruku a bylo taky tak, nemohla  jsem si ani zapnout bundu, což byla vážně velká otrava. Nicméně přeji moc brzké uzdravení.

3 Magdaléna Magdaléna | Web | 16. května 2014 v 21:07 | Reagovat

Chápu šok z tak velké rány a věř mi, že vím moc dobře, jak s rozčesáváním trpíš. Hodně štěstí a brzké uzdravení :)

4 Rogue Rogue | Web | 23. května 2014 v 12:03 | Reagovat

Auvajs.
Moje zkušenost je - čím horší zranění tím se k tomu zraněný  staví jak k větší banalitě :D Když jsem si podobným způsobem rozřízla nohu, tak jsem na to jen rychle mrkla a oznámila jsem, že jdu ledovat, teprve strýček, který mě doběhl aby mi na to dal dezinfekci při pohledu na nohu zezelenal a oznámil, že jedeme do nemocnice - to už se trochu přitížilo i mě protože jsem cítila jak mi ta krev teče přes celé lýtko... :D Ale fajn.
Brzké uzdravení! (počkej, až to začne svědit... :-? )

5 markeet123 markeet123 | E-mail | Web | 23. května 2014 v 21:05 | Reagovat

Je mi to upřímě líto... já bych to asi řešila ještě víc než ty. Je mi jasné, že to není nic příjemného a ještě,když je tot tvoje první zranění no ale jde vidět, že umíš dobře psát, protože mě tvůj článek bavil číst - a to nemyslím tak, že bych si libovala v něčem takovém jako je zranění :D ! No a samozřejmě ti přeji, ať se to co nejdříve zahojí a ty můžeš zase v pohodě psát a česat si vlasy - když si je tak rveš, tak aby si nebyla plešatá,že !

No a jak jsem pochopila,tak bydlíš ani někde nedaleko Plzně, takže to ti závidím :D je odtud má oblíbená kapela <3 !!! :D

6 Sentencia Sentencia | Web | 24. května 2014 v 11:06 | Reagovat

jo, tyhle věci jsou hodně nepříjemné a dokáží zkomplikovat život :) člověk si neuvědomuje, jak moc danou část těla používá, dokud nenastane právě takovýdle problém. Já to zažila v patnácti, kdy jsem se vysekala na kole - stehy na dlani, zašitý celý levý bok a zbytek těla sedřený. Můžu ti říct, že dojít si na záchod, byl pro mě vrchol utrpení a to samé sedání a vstávání. do té doby jsem si vůbec neuvědomila, kolikrát za den člověk zatne svaly na břiše :D přeju ti brzké uzdravení :)

7 Mavis Agony Mavis Agony | E-mail | Web | 1. června 2014 v 10:07 | Reagovat

Au, au, au! Keď som si to predstavila, odpadla som za teba. Ja by som z toho prsta nevedela spustiť oči, aj keď mi pohľad na krvavé časti tela roztočí žalúdok ako práčku.
Dúfam, že sa ti skoro zahojí a že to bude tvoje jediné vážnejšie zranenie.
Okrem iného, želám ti teda veľa šťastia pri tom česaní ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama