Leden 2015

Dřív jsem četla ráda

21. ledna 2015 v 11:07 | Fantaghira |  Vykecávám se...
Na gymplu jsem celé dny trávila s nosem zabořeným v knížkách. Z knihovny jsem si domů tahala spoustu knížek, jen abych je šla az dva týdny zase vrátit a půjčit si další. Čtení byla nezbytná součást mého života a nějak jsem si nedokázala představit, že by mě to někdy omrzelo.

Jenže jak se říká, pokud vám někdo přikáže něco dělat, už to nebudete chtít dělat. Dva a půl roku zpátky jsem nastoupila na vysokou, kde je čtení hlavní nápní našeho studia (krom studia samotného). Ještě v prváku jsem poměrně poctivě četla, co nám zadali, ačkoliv jsem od toho postupně upouštěla. Teď něčtu do školy nic. Obsahy knížek se dají najít na internetu a já si maximálně přečtu pár stránek, aby se neřeklo a abych věděla, jak je knížka zhruba psaná. Ale do školy už prostě odmítám číst, protože kdybych měla číst všechno, co mi zadají, tak bych průměrně četla tři knížky týdně. Na to já nemám. Ještě tři knížky podle vlastního výběru, to možná ano, ale rozhodně ne tři knížky ze seznamu povinné literatury.

Jedna věc je ovšem nečíst knížky do školy, druhá věc je, že ani nemám náladu číst něco dle vlastního výběru. Na knížky od Vánoc jsem ještě ani nesáhla. Ano, je zkouškové, většinu času se snažím trávit učením, ale žádnou knížku neotevřu ani, abych si odpočinula. To si raději pustím seriál. Pokud se nebudu soustředit a něco mi unikne, je to se seriálem jednodušší než u knížky. Ale abych četla a nevnímala, co čtu, to nemá cenu. Navíc čtení teď vnímám jako něco, co musím dělat, ne jako něco, co chci dělat.

Popravdě si už ani nevzpomínám, kdy jsem četla jenom tak něco pro sebe. Přes léto jsem četla hlavně knížky k bakalářce. Někdy v prosinci jsem si přečetla Hunger Games, ale ty už jsem četla pár let zpátky, takže se to úplně nepočítá.

Pořád mám ale knížky ráda, jenom tak nějak zvláštně. Mám je ráda, ale nemám náladu je číst. Já bych potřebovala jet někam na dva týdny na dovolenou, ideálně někam do tepla k moři, tam si lehnout na lehátko, odpočinout si, vyspat se, vytlačit si z hlavy všechny myšlenky na školu. A pak bych četla a znovu by mě to bavilo. Ale to se hned tak nestane. Achjo.